Batikování

Batikování je řemeslná vykrývací technika užívaná při zdobení a barvení různých předmětů běžné denní potřeby, např. textilií (např.triček), velikonočních kraslic, keramiky, dřevěných výrobků apod.

Podstata této metody spočívá v překrytí míst, jež mají zachovat svoji původní barvu nějakým překryvným materiálem, např. voskem nebo i jiným vhodným materiálem (kupříkladu lístečky rostlin). Ostatní nezakrytý povrch předmětu se pak obarví (s výjimkou dřeva, jež se moří). Až tato barva zaschne, krycí materiál se z barveného povrchu odstraní a původně vykryté plošky vytvoří ornament nebo zachovají obrys původního vzoru v barevně tónované ploše. Moderní polygrafická technologie, jež používá stejný princip se nazývásítotisk - neboli tisk přes textilní síto.

Technika batikování se hojně uplatňuje při běžné výtvarné tvorbě i při lidové umělecké tvořivosti, snadno se s ní totiž dá pracovat i v běžném domácím prostředí.

Známe mnoho druhů batikovacích technik – vosková, šitá, vázaná, skládaná, sypaná, namáčecí, šibori, savová, ….

Batika je stará technika barevného zdobení látek, původem z Asie. Batikování je dnes v našich končinách oblíbené hobby zejména ve spojení s textilem. Již se nejedná o ryze přírodní postupy, ale jednoduše o barvení oděvů, kdy se za pomocí různých triků a speciálních barev dociluje náhodných či chtěných efektů na barevných textilu.

V dnešní době se batika dělí na batiku

·         vyvazovanou (neboli mačkanou či klasickou)

·         v mikrovlnné troubě

·         šitou

·         za studena

·         voskovou

Záleží především na typu barev, použitých pomůckách a způsobu provedení, neboť na každou techniku se dají koupit barvy speciální.

Historie batiky

Batika má svůj původ na asijském kontinentu - Číně a Indii, ale také v Africe. V Evropě se batika ujala poměrně pozdě, i když zde nebyla úplně neznámou technikou. Značného rozmachu batika zaznamenala v 18. století, kdy obchodní cesty Evropanů k břehům Asie umožňovaly nejen nákup exotických tkanin, ale i poznání technologie barvení látek. Evropští barvíři se pak snažili dosáhnout stejné dokonalosti. 

Jedna z nejstarších technik batikování, používaná u nás je modrotisk - modrá tkanina s bílým vzorem. Jde vlastně o vyvazovanou batiku. Látka byla před barvením na určitých místech pevně sešita nebo ovázána, takže barvivo nemohlo k látce proniknout a zůstávaly zde čistě bílé skvrny. Tak vznikaly postupně různé motivy proložené rovnými linkami, vlnovkami či klikatinami.

Batika voskem

Batika je ozdobné vzorování jednobarevného textilu pomocí barev. Rozeznáváme dva základní druhy: voskovou batiku a batiku vyvazovanou.

Batika voskem - vzor na tkanině vzniká kreslením na látku horkým tekutým voskem. Vše, co je přitom voskem zakryto, se nazývá "rezerva" - chrání látku před proniknutím barvy do míst, které mají mít původní barvu tkaniny. Technika je značně náročná jak na čas, tak i na zručnost a přesnost a samozřejmě i na barevné sladění vzoru. Pro začátek je dobré batikovat jen menší doplňky - šály, šátky, ubrousky, apod. K tomu se dobře hodí jednotlivé motivy nebo ozdobné pruhy, které je možno umístit na menších nebo větších plochách.